Tato stránka využívá v rámci poskytování služeb cookies. Pokračováním v prohlížení stránky souhlasíte s jejich používáním. Více informací včetně informací o jejich odstranění a vypnutí naleznete ZDE

Zpět na blog

Seminární práce vs. závěrečná práce

calendar 28.02.2016

Každý student dobře ví, že psaní seminárních práci je neoddělitelnou součástí celého vysokoškolského studia. Napsat takovou seminárku už musí zvládat i prvák v úvodním semestru. A když to náhodou nezvládá, pomůžeme my.

Naproti všem připomínkám je však pravidelné psaní seminárek dobrou předpřípravou na práci závažnější – bakalářskou anebo diplomovou, kterým se taktéž nedá vyhnout.
Seminárkami se student v psaní dost „vycvičí“, přece jen je třeba myslet na to, že není práce jako práce. Rozdílů mezi seminárními pracemi a práci závěrečnou je totiž opravdu mnoho. Není to jen o tom, že seminárka je jednodušší, odpadá mnoho formátování a jiné „oficiality“.

Co dalšího je odlišné například od diplomky?

Držte formu
I když seminárka většině studentů nenahání takový strach, jako tvorba práce závěrečné, přece jen je při jejím psaní potřeba myslet na pár podstatných detailů. Jedním z nich je i přesná, dopředu daná forma seminární práce.

Kvalitní seminárka by měla být přesně strukturovaná a obsahovat úvodní stranu, samotný obsah, hlavní text seminárky (jádro), závěr, resumé a bibliografické údaje. Pravdou je, že rozsahem nebo informačním nasýcením se diplomce nemůže rovnat, ale při poctivém psaní dokážou být seminární práce při tvorbě závěrečné práce velmi nápomocné. I proto si mnoho studentů volí téma diplomky, kterému se věnovali už dříve, právě v nějaké seminární práci.

Diplomka má oproti seminární práci mnohem pevnější formu, neměnné složení, které není radno podcenit.

Diplomová práce musí obsahovat:
- Úvodní stranu – obsahuje informace o univerzitě, ve středu strany je název tématu, pod ním typ práce a informace ohledně studijního programu, jméno vedoucího závěrečné práce, datum, místo a taky jméno autora práce.
- Čestné prohlášení – obsahuje text, ve kterém autor čestně prohlašuje, že závěrečnou práci psal sám.
- Poděkování  - toto je nepovinná část diplomky, a tedy nemusí být součástí závěrečné práce.  Obvykle ale slouží jako prostor pro poděkování školiteli.
- Abstrakt – musí být psaný v národním a jedním ze světových jazyků
- Klíčové slova – vybrané slova z práce, které mají výpovědně – klíčovou hodnotu, neboť se v práci vyskytují nejčastěji. S tématem práce úzce souvisí a uvádějí se i v cizím jazyce.
- Obsah práce
- Úvod
- Závěr
- Seznam bibliografických odkazů
- Obrázková příloha (může i nemusí být součástí závěrečné práce)

Nejen forma dělá diplomku diplomkou, co rozhoduje je i rozsah daného textu. Seminární práce se pohybují na úrovni několika stran (je to individuální a závisí to na konkrétním zadání), diplomová práce má přesně daný minimální počet stran – ve většině případů je to 40-50 normostran.
Co je ovšem největším rozdílem mezi pracemi seminárními a tou závěrečnou – diplomovou, díky ní a jejím obhájením ukončujeme druhý stupeň vysokoškolského studia, a proto bychom k ní měli přistupovat zodpovědně a s potřebnou vážností.

Další blogy zde.

Proč VSpráce.cz?